Puzzle jsou oblíbená hračka, která umí pobavit i potrápit mozkové závity. Jedná se o fantastický nástroj učení, který rozvíjí děti i dospělé po celém světě.
Kde se vzaly puzzle?
První skládačku vyrobil v roce 1760 londýnský kreslíř map John Spilsbury. Nalepil jednu ze svých map na dřevo a pilkou vyřezal jednotlivé země. Skládačka pak měla sloužit jako vzdělávací pomůcka pro hodiny zeměpisu. Největší „boom“ puzzle zažily ve 30. letech minulého století, kdy začala jejich masová výroba z kartonu, čímž se staly cenově dostupnou zábavou pro všechny.
Rozvíjejme i ty nejmenší formou hry
Puzzle jsou vhodnou formou hry pro děti již od dvou let. Pro začátek jim bude stačit skládačka se dvou až tří kusů. Nejvhodnější jsou dřevěné puzzle, na kterých si dítě nacvičí správný klešťový úchop – držení hračky mezi palcem a ukazováčkem. Tento úchop je důležitý pro rozvoj jemné motoriky.
Tříletí rošťáci zvládnou puzzle o 24 dílcích, pětiletí dokonce i 100. Pozor na ně! V pěti letech se pro děti hra stává formou soutěže a ocení závodění ve skládání, obzvlášť když už jsou schopné vás férově porazit.
O pozitivním vlivu puzzlů na kognitivní rozvoj dětí jste už určitě slyšeli. Zde je 5 důvodů, proč jsou puzzle svým způsobem „zázračné“ a nenahraditelné moderní technologií:
- Soustředění – V každém věku se dítě zvládne maximálně soustředit pouze omezenou dobu, např. tříleté dítě má schopnost koncentrace přibližně 6 až 15 minut. Práce na skládačce až do dokončení udržuje děti soustředěné na jeden úkol po celou dobu. Klíčovým požadavkem je, aby byly puzzle vybrané adekvátně věku (ani moc lehké, ani moc těžké).
- Koordinace oka a ruky – Při překlápění, otáčení a celkové manipulaci s dílky se vytváří spojení mezi očima a rukou. Koordinace oko-ruka je důležitá pro rozvoj jemné motoriky obzvláště v předškolním věku.
- Rozvoj jemné motoriky – Svaly na rukou potřebují hodně cviku, aby zvládly přesně držet a přesouvat malé předměty. Puzzle jsou proto ideální „posilovna“. Mimo jiné práce se skládačkami zapojuje mozková centra, která jsou důležitá i pro rozvoj řeči.
- Řešení problému – Dovednost efektivního řešení problému si dítě procvičuje i během skládání. Naučí se dílky třídit, hodnotit a rozhodnout se o postupu. Puzzle se nedají dokončit podváděním, musí se zkrátka správně vyřešit.
- Zlepšování komunikace a sociálních dovedností – Při řešení skládačky s vrstevníky se děti učí vzájemné spolupráci, a zlepšují tak své sociální dovednosti (řeší neshody, žádají o pomoc při hledání dílku apod.).
Schopnost soustředit se, správný úchop tužky, manuální zručnost a základní sociální návyky jsou mimo jiné i základní předpoklady pro přijetí dítěte do školy.
Benefity i pro dospělé
Skládání puzzlů rozhodně není zábava pouze pro děti. Výrobci dodávají na trh krabice s tisícovkami dílků, které vyzkouší trpělivost i zkušeného řešitele. Při skládání dochází v mozku k zapojení obou hemisfér. Toto spojení zlepšuje schopnost učit se, zapamatovat si a může také fungovat jako forma meditace či relaxace. Puzzle, stejně jako každá jiná aktivita, která procvičuje mozek, zpomaluje stárnutí mozku, čímž snižuje šance na rozvoj duševních onemocnění nebo např. Alzheimerovy choroby.
